Seneca

Zatímco ztrácíme svůj čas váháním

a odkládáním,

život utíká.

Vzpomínky

25. listopadu 2011 v 11:01 | Pro pohodu |  Různě
Občas se u někoho na blogu objeví článek se starými fotografiemi a vzpomínkami na předky .I já mám pár vzpomínek z dětství, kdy jsme s maminkou jezdili vlakem na Vysočinu k jejím rodičům.Nejezdili jsme často a protože babička zemřela když mi bylo necelých sedm let a děda když mi bylo třináct,není těch vzpomínek tolik a jsou to jen takové útržky .
Ale chaloupku ve které bydleli a její okolí mám v živé paměti dodnes. Přesně si vybavuju kde stál jaký nábytek a podobně.
Vcházelo se do ní přímo z cesty po asi třech kamenných schodech. Nalevo od nich bylo hnojiště,jak už to tak na vesnicích bývalo.Vstoupili jsme do síně kde nalevo byly dveře do chléva a napravo do světnice.Naproti vchodu byly schody na půdu a pod nimi dveře do sklípku. Už si nepamatuju jestli ve chlévě stála kráva nebo koza, ale pamatuju si jak jsme seděli na těch kamenných schodech a z plechového hrnku pili čerstvě nadojené mléko.
Když se vešlo do světnice byly po obou stranách dveří ve zdi malé výklenky zakryté záclonkami. Nevím už co bylo v tom nalevo, ale v pravém stávala láhev se sirupem, který jsme pili s vodou, která se nosila v plechovém kbelíku od obecní studny .Ta nebyla naštěstí daleko,asi tak padesát metrů.Když o tom teď tak přemýšlím,umíte si to představit co to bylo za dřinu? Nanosit vodu nejen na vaření, ale i na praní,na mytí,pro dobytek.A mimochodem, nebyla tam žádná koupelna.Vše se odehrávalo ve světnici.Nalevo ode dveří stála kamna.Taková ta velká, ve kterých se v létě v zimě topilo dřevem a na kterých se vařilo.V otevřené troubě se občas vyhřívala kočka.U kamen stála židle s plechovým umyvadlem, které sloužilo k mytí.U zdi stál starý dřevěný kredenc s nádobím, které se používalo.Vedle kredence byly dva schůdky do další,přistavěné místnosti.Tam jsme spali,když jsme přijeli víc než na jeden den.Nevím jestli to bylo jednou nebo vícekrát,ale asi jen do té doby než babička odešla.
Vrátíme se zpět do světnice. Za schůdky na konci místnosti stál takový už ten novější příborník s kulatým rohem,nahoře prosklený.Za sklem byly vystaveny hrníčky s motivem z Prodané nevěsty .Ty se mi vždycky moc líbily .A vedle nich ,v takovém pozlátkovém rámečku fotky mých bratranců.Ti tam jezdili častěji,protože bydleli ve vesnici pár kilometrů vzdálené, do které se dalo dojet přes les.V čele světnice byla dvě malá okna na náves a pod nimi malinkatá zahrádka, ve které rostl angrešt a možná nějaké kytičky .Pod oknem ve světnici stála podél zdi lavice a veliký stůl se židlemi.Na zdi mezi okny visely svaté obrázky .Takové velké,ale už si nepamatuju co na nich bylo.A taky hodiny ,pendlovky ,se závažím ve tvaru šišek.
Napravo od vstupních dveří stála podél zdi jedna postel , za ní bylo napříč kanape a pod oknem do cesty lavice. A v posledním rohu další postel.
Za chaloupkou byla oplocená zahrada.Tam jsme si hodně hráli.Střecha z druhé strany dosahovala skoro k zemi .Byla lepenková a nás lákalo po ni lézt.Většinou jsme za to dostali vynadáno.
Tak to jsou mé vzpomínky na místo,které mi utkvělo v paměti.Ráda bych se tam ještě někdy podívala a zavzpomínala přímo na místě.Měla jsem to v plánu letos ,ale nějak nám to ten den nevyšlo časově.Chaloupku koupil někdo z Pardubic a předělal si ji podle svého.Jednou mě napadlo zadat si tuhle vesničku do vyhledávače a světe div se.Víte co se mi objevilo? Přesně to místo ,které jsem vám teď popsala.Takže jsem si dovolila obrázek stáhnout a tady ho máte.

Tam jak je otevřené okno býval kdysi vchod a kde jsou teď dveře bývaly dveře z chlíva a hnojiště.A v místě odkud je to foceno bývala obecní studna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alis Alis | Web | 25. listopadu 2011 v 12:40 | Reagovat

Ahoj Jani, to jsou kouzelné vzpomínky:) a domeček je jako z pohádky!!

2 Jarka Jarka | Web | 25. listopadu 2011 v 15:34 | Reagovat

Jani, to bylo hezké vzpomínání. takjy bych se ráda podívala do míst svého mládí, ale vím, že domeček rodičů mojí mamky už nestojí, domek od rodičů z tatínkovi strany, nevím. Ráda bych se podívala i na místo, kde jsme kdysi bydleli, ale mám obavu, že ty vzpomínky a obrazy v mé hlavě, by se rozplynuly a že bych místo dřívějšího bydliště už nepoznala. Bratr se jednou ten činžák na sídlišti pokoušel najít a v záplavě dalších přistavěných domů, už si nabyl jistý, který to je.

3 Very Very | Web | 25. listopadu 2011 v 19:21 | Reagovat

Ahoj Jani, příjemné vzpomínky a čteníčko a chaloupka úplně pohádková.

4 Hanka Hanka | Web | 25. listopadu 2011 v 20:44 | Reagovat

Jani, to jsou krásné vzpomínky! Obdivuji, že si takhle všechno pamatuješ, když jsi k babičce a dědečkovi jezdila jako malá. Chaloupka je kouzelná, do takové bych se nastěhovala v tu ránu! :-)
Posílám pozdrav a přeji krásný víkend a první adventní neděli obzvlášť! Hanka

5 Lucie Lucie | Web | 25. listopadu 2011 v 21:34 | Reagovat

Chaloupka je nádherná, tam muselo být skvěle! :-) A obzvlášť u babičky a dědy :-) Je to jako z pohádky :-)

6 Blanka Blanka | Web | 25. listopadu 2011 v 21:44 | Reagovat

Krásné povídání,hezky jsem si početla!!!
A ta chaloupka je moc pěkná!!!!

7 Jana Jana | Web | 26. listopadu 2011 v 0:33 | Reagovat

[4]: Kupodivu některé věci z ,,pravěku" (to říká moje dcera-v tom vašem pravěku :-) )si vybavuju docela živě, ale někdy si nemůžu vzpomenout co bylo před měsícem nebo před rokem.

[5]: Možná jo,ale tenkrát jsem to asi ještě nevnímala.

[6]: Mám ještě pár vzpomínek,tak jestli se mi to povede sepsat aby to bylo ke čtení,připíšu ještě jeden článeček.Ale až bude trochu víc času.

8 VendyW VendyW | Web | 26. listopadu 2011 v 10:06 | Reagovat

Krásné vzpomínky, připoměla si mě moje dětství a každou volnou chvíli která se naskytla a prázdniny trávené také v takové malé vesničce na Chrudimsku. Jen já na rozdíl od tebe jsem se tam letos v létě zase po nějakých třech letech dostala. Jen jsem se u toho málem rozbrečela. Z toho jak ta "moje" milovaná chalupa, respektive její část chátrá...ostatně jestli chceš, můžeš se podívat u mne na blogu na vzpomínky http://admin.blog.cz/clanky/clanek/52797162. Jen prosím tě, kde ta tvoje chaloupka stojí?

9 VendyW VendyW | Web | 26. listopadu 2011 v 10:08 | Reagovat

Nevím jestli ti ten odkaz bude fungovat, ale najdeš to pod červnem buď Můj Kvítek... a pak ještě Tam kde jsem prožívala nejhezčí prázdniny....Hezký víkend

10 Hanka Hanka | Web | 26. listopadu 2011 v 18:51 | Reagovat

Jani, já si někdy nemůžu vzpomenout, co bylo před hodinou! ;-)))

11 Jarmila Jarmila | Web | 29. listopadu 2011 v 15:19 | Reagovat

Při pohledu na chaloupku mi to připomnělo podobnou na Slavíkově. A ona ta vaše bývalá není daleko. :-))
Moc krásné vzpomínání.

12 Jana Jana | Web | 29. listopadu 2011 v 20:27 | Reagovat

[11]:
No je to vlastně nedaleko.A ony ty chaloupky jsou si tam v tom kraji některé dost podobné.

13 Květa Květa | Web | 1. prosince 2011 v 16:13 | Reagovat

Tak to je opravdu moc hezké zákoutí, krásná chaloupka, jako z pohádky....

14 Amelie Amelie | Web | 3. prosince 2011 v 1:48 | Reagovat

Hezké vzpomínky. Taky občas na něco ráda vzpomínám.

15 Lucie Lucie | Web | 4. prosince 2011 v 11:11 | Reagovat

Jéé, nový zimní kabátek blogu :-) Ty vločky jsou skvělé!:-)

16 Jana Jana | Web | 4. prosince 2011 v 16:47 | Reagovat

[15]: Díky a trochu se ještě opičím po tobě v barvě,protože tvůj červený kabátek se mi moc líbí.

17 Lydie Lydie | 6. prosince 2011 v 14:23 | Reagovat

Obrázek chaloupky mě pohladil po duši.Z Vysočiny totiž pocházím. :-)

18 Vendy Vendy | Web | 27. prosince 2011 v 17:59 | Reagovat

Zdá se, že přes mírné úpravy si chaloupka zachovala téměř původní vzhled.
A s mytím, koupáním, vařením, umýváním čehokoliv - opravdu se musely natahat vody. Pamatuji si, že i moje babička nosila vodu na všechno ze sousedovic studny. Ale taky šetřila, na běžné mytí se nalila voda do lavorku, vždycky tak na hrnek. Pak se nějak doplňovala, nebo vylévala a doplńovala, už nevím přesně. Ale rozhodně se neplýtvalo.
Tohle byly pěkné vzpomínky a je vidět, jak rychle jsme si přivykli různým vychytávkám a vymazlenostem. Kdo si dnes dokáže ocenit topení v radiátoru a teplé tekoucí vody, včetně odpadů? Automatickou pračku pokládáme za samozřejmost, já ji pokládám za unikátní vynález, protože ještě před deseti lety jsme prali v bubnové (sice jsme používali i ždímačku, ale máchalo se ve vaně...).
Pěkné vzpomínky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama