Seneca

Zatímco ztrácíme svůj čas váháním

a odkládáním,

život utíká.

Kočička

30. října 2011 v 19:39 | Pro pohodu |  Fotostřípky

Tyhle dva raubíře jsme si vzali někdy začátkem prázdnin .Jak skončili se můžeme jen domnívat, ale myslíme si svorně, že sousedovic psi se o ně postarali. Nejdřív zmizel černý. Byla to sobota a u sousedů probíhala oslava. Kocouři běhali po dvoře (nikdy tam nebyli sami) a najednou někam zmizeli. Když jsme je začali hledat, zaslechli jsme mňoukání za neprůhledným plotem. Na zavolání nepřišli, ale za chvíli nám rezatý přistál nad hlavama do větví jabloně, kde se zachytil. Poslala jsem syna aby se šel zeptat i na druhého, ale ten prý běžel kamsi do ulice. Ptali jsme se po sousedech, ale nikdo ho neviděl. A tak nám zůstal jen zrzounek. Jenže situace se opakovala. Tou samou cestou tam vlezl ještě jednou. Nějak jsem si toho nevšimla a štěkání sousedova (bratrova) psa jsem nevěnovala pozornost. Myslela jsem, že štěká na ježka. Až když jsme zaslechli bolestné zamňoukání, bylo nám jasné co se stalo. Přesto za nějakou chvíli se kocourek celý uslimtaný a pomačkaný připlazil na dvorek. Doma už jen ležel a vypadalo to, že se rána nedožije. Ale vylízal se z toho a už si dával sakra pozor za který plot leze. Když přijela k sousedům malá čtyřletá vnučka chodil si s ní hrát. A pak najednou zase nepřišel.Už definitivně.A tak nám zůstalo jen pár fotek a vzpomínky na malé uličníky .Přesto i nadále dcera stále mluvila o novém koťátku.
Dneska jsme se jely podívat na trhy . Chtěla jsem koupit novou stličku ke kamnům a dcera se chtěla vrátit s kotětem. Koťata tam byla jen dvě. Na první pohled vypadala docela obyčejně. Jedno bylo zbarvené jako ten náš ztracený zrzounek a druhé bylo bílé s béžovými fleky .Obě kočičky .Zvítězila béžová.Slečna za ní chtěla 200Kč a tak jsem se zeptala co je to za rasu.Prý evropský bobtail. Nikde na internetu jsem však tento výraz nenašla a tak jsme usoudily ,že jsme se přeslechly a že by to mohl být bobtail, ale kurilský. Jediné co nás mate je to, že má kočička dlouhý ocásek.Tak nevím,uvidíme co z ní vyroste.A ono je to nakonec jedno. Tohle už bude kočka opravdu domácí. Zabydlela se u nás rychle,ale je velmi ostražitá vůči našim psům. Jakmile jsou v dohledu, nespustí z nich oči. Už teď je na ní vidět, že v sobě má něco vznešeného a tak nemohla dostat ani obyčejné jméno jako třeba Micka apod..Jmenuje se Cindy Usmívající se.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 31. října 2011 v 8:18 | Reagovat

Prvních dvou koťátek, je mi moc líto, ale možná jsou kluci toulavější a víc do světa, než holčička a proto doufám, že Cindy s vámi zůstane velmi dlouho. Je moc krásně vybarvená, dcera si vybrala dobře. A máš pravdu, na rase vlastně nezáleží, jestli to bude hodná a přítulná kočička, je úplně jedno, zda je evropská, nebo kurilská. :-)))

2 VendyW VendyW | Web | 31. října 2011 v 9:39 | Reagovat

Jo s micinama to je těžké. Původně jsme také micky pouštěli ven spolu se psy, ale dvakrát jsem je pak našla přejeté před naším domem a od té doby jsou to čistě jen kočky domácí. Vždycky jsme měli nalezence, až do nedávna, a pokud byly doma tak se dožily úctyhodného věku 16ti let.A s našimi psy že vždycky skamarádily a bylo strašně smutné pozorovat, jak se psi loučili s umírajícím kočičím kamarádem a naopak. Teď máme doma micky čtyři, dva mainské kocoury, jednoho polovičního maiňáka(nalezenec z lesa) a jednu polodlouhosrstou kočinku. Také nalezenec.

3 Very Very | Web | 31. října 2011 v 16:56 | Reagovat

Moc hezounká a moc se za ni přimlouvám aby byla už jen kočičkou domácí s těma prvníma dvouma to je moc smutný.

4 Hanka Hanka | Web | 31. října 2011 v 20:03 | Reagovat

Chudinky kocourci, ale oni se hodně toulají. My už jsme takhle přišli o několik koček. Při našem cestování vidím každou chvíli na silnici přejetou kočku, jsem z toho vždycky celá špatná! :-(
Nová kočička je krásná, má moc pěknou barvu. Pořádně ji hlídej, Jani, byla by jí škoda! :-)
P.S. Myslela jsem, že bobtail je pes!

5 Květa Květa | Web | 3. listopadu 2011 v 23:08 | Reagovat

Kočička je moc pěkná, dávejte na ni pozor, byla by to škoda, kdyby se vám ztratila...

6 Jana Jana | Web | 4. listopadu 2011 v 15:02 | Reagovat

[5]: Je sice pěkná,ale to co dokazuje, to ti dva lumpíci před ní nedokázali.Horší je,že objevila venkovní dveře a když jdou ven psi tak se chystá proklouznout taky.

7 signoraa signoraa | Web | 5. listopadu 2011 v 9:18 | Reagovat

Kočička je opravdu krásná a těch dvou předchozích kocourků je mi líto.
Jsem kočkomil a před třemi týdny jsme o kočku přišli. Bylo jí už sedmnáct let a byla prvním zvířetem, které odešlo samo do pomyslného kočičího nebe. První dva kocouři sknočili pod koly aut, bydlíme vedle výpadovky na Karlovy Vary. Pak jsme měli brit'áka, byl chovaný v bytě a pak po kastraci s námi chodil ven a hlídal si nás jako pejsek. Zůstal venku 3x - poprvé ho omylem sousedka zavřela u nich v domě, podruhé byl u dalších sousedů v garáži. Třetí je ho výlet skončil špatně, nějaký "báječný člověk" ho zkopal. Měl utrženou ledvinu, natrženou slezinu. Doplazil se před dům a my s ním okamžitě jeli na veterinu. Operaci přežil, ale jeho zranění byla natolik vážná, že stejně odešel. A tehdy jsem se zařekla, že už nikdy nechci žádné zvíře. Asi po roce mě děti umluvily a my si přivezli z mého rodiště kočičku. Byla chovaná doma, ven chodila s námi jen na vodítku, abych se vyvarovala předchozí zkušenosti s dobitým kocourkem.
Opravdu už žádnou další nechci. Dcera má kočičky dvě, mám se tedy s kým pomazlit.
Mohu-li poradit, nepouštěla bych kočinu moc ven, zejména kvůli sousedovic psům.

8 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 5. listopadu 2011 v 18:44 | Reagovat

[4]: Taky mám název bobteil zafixovaný jako rasu psa . U kočky jsem ho ještě neslyšela . Moc se mi líbí rezavé kočky a potom takové ty želvovinové. A nemusí být vůbec čistokrevné a ze sáhodlouhým rodokmenem . Máme doma taky kočku , ale jen obyčejnou domácí číču . Ale bohužel není ani rezavá , ani želvovinová.
Kocouři jsou tuláci a koťata obecně zvědavá , už spousta koček doplatilo na přílišnou zvědavost.

9 Jarka Jarka | Web | 7. listopadu 2011 v 17:03 | Reagovat

Jú, tady padá podzimní listí a je to moc krásné. Hezký den, vlastně večer, Jani. ;-)

10 Lucie Lucie | Web | 7. listopadu 2011 v 20:02 | Reagovat

Předešlých koťátek je mi líto :(
Cindy je krásná! :) Raději si jí dobře hlídejte :)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. listopadu 2011 v 14:11 | Reagovat

[10]: Chtěla jsem napsat totéž. Máme Mufa-bílého kocourka s rezavými fleky, je moc krásný, takový milý, dravý, žravý a hlavně hravý (má už skoro 7 kilo)a bíločernou Mudlu, kočičku jemňoučkou, mazlivou a také hravou. Když byla malé kotě, prolezla škvírou zasklenné lodžie a slítla ze zvýšeného 2. patra paneláku až dolů. Naštěstí tam byl trávník a záhonek  tak se jí nic nestalo. Seděla na schodku a počkala až jsem si pro ni přišla. Naštěstí to bylo ihned, jak jsem ji hledala a nikde nebyla, koukla jsem se dolů a viděla ji. Teď je tam dokonce síťka, aby to neopakovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama