,,Krásně" strávený den
Včera v 16:01 | Pro pohodu
|
Různě
Jak jsem psala pod minulým článkem,v úterý na mě skočila jakási viróza.V práci mě začalo bolet v krku,pak se přidala hlava.Doma jsem se pak nemohla zahřát, večer se do mě dala zimnice a teploměr naměřil 37,8°C. Noční vypocení asi přispělo k tomu, že jsem ráno byla bez teploty a mohla jít do práce.Nějak jsem to přežila i díky tomu,že na mě vyšla míň namáhavá práce.Horší už to bylo včera, kdy jsme dělaly práci,kterou nám týden předtím Němci ( jsme pobočka německé firmy) nově znormovali a vydali zákaz doplácení do sto procent.Ty normy se totiž nedají splnit.Aby toho nebylo málo, spustila se mi rýma a v tom zběsilém tempu jsem si ani neměla čas utřít nos. Člověk je na jednu stranu rád, že má práci, ale řeknu Vám,kdyby bylo kam, utekla bych hned.
A tím se dostávám k dnešnímu dni.V noci mi nebylo vůbec dobře, špatně se mi dýchalo a horečka tentokrát vyskočila už přes 38°C. Představovala jsem si jak bych asi fungovala u té zatracené linky a usoudila jsem, že nemá cenu abych tam vůbec chodila.A tak jsem zatelefonovala, že nepřijdu a vrátila se s hrnkem čaje zpátky do postele.Chvíli jsem ještě pospávala,pak se mi trochu ulevilo tak jsem zkoušela číst noviny, chvilku jsem v posteli v polosedě pletla, chvilku poslouchala MP3ku než se mi vybila baterie. A pak mě napadlo, že bych si mohla do postele natáhnout notebook
.Zahrála jsem si třikrát Kris kros a teď Vám tu píšu .Vedle mě hromádka promáchaných kapesníků, pytlík se zbytkem perníčků ,které jsem si dala k čaji, vybitá MP3ka, pletení
.Budu tu muset trochu uklidit, protože za chvíli přijede rodina, tak aby neřekli, že jsem čuňátko
.
.Zahrála jsem si třikrát Kris kros a teď Vám tu píšu .Vedle mě hromádka promáchaných kapesníků, pytlík se zbytkem perníčků ,které jsem si dala k čaji, vybitá MP3ka, pletení
.Budu tu muset trochu uklidit, protože za chvíli přijede rodina, tak aby neřekli, že jsem čuňátko
.Přeji Vám krásný víkend. Já se budu snažit strávit ho pod peřinou, abych mohla v pondělí jít zase vydělávat trochu peněz.
A protože nejsem na svém PC a nemám tu žádné své fotky , dám Vám na konec jednu z Mexika.

Ocenění
Středa v 15:42 | Pro pohodu
|
Různě
Za posledních pár dnů jsem u mnohých z vás na blogu viděla různá ocenění, která jste dostávaly od svých blogových kolegyň. Moc to všem oceněným přeji a zároveň odsud všem hromadně gratuluji. Já jsem nikdy žádné ocenění nedostala. Pravda,taky nebylo za co. Nejsem žádná tvořilka,vařilka ani fotografka,nejde mi ani psaní,zkrátka můj blog bych ohodnotila co se článků týká-každý pes, jiná ves.A tak když jsem dnes po příchodu z práce zapnula počítač a zjistila,že i na mě si někdo vzpomněl, byla jsem za prvé překvapená a za druhé mám obrovskou radost.

Tím,kdo mi poslal toto krásné srdíčko, byla Květuška-http://kvetahora.blog.cz/
Takže i mně se tímto poprve poštěstí potěšit někoho dalšího.Určitě se budu opakovat,když napíšu,že si ocenění zaslouží většina z Vás a je těžké vybrat jen pět.Zkusím tedy vybrat ty ,u kterých jsem ještě žádné ocenění neobjevila.Snad budou mít takovou radost jako jsem měla já.
Věrka-http://werri.blog.cz/
Irena-http://mojeradosti.blog.cz/
Alenka-http://tortyadepkace.blog.cz/
Alena-http://signoraa.blog.cz/
Šárka-http://sisfoto.blog.cz/
Insomnie neboli nespavost
15. ledna 2012 v 18:35 | Pro pohodu
|
Různě
Je půlka ledna a já se vám poprve v tomto roce hlásím.Těch prvních čtrnáct lednových dní jsem doslova protrpěla. Nedávám si do dalšího roku žádná předsevzetí, ale přesto jsem si říkala, že bych měla omezit ponocování u počítače. Což jsem samozřejmě vzápětí porušila, protože jsme do práce nastupovali až čtvrtého a navíc na odpolední směnu. Pokračovala jsem i o víkendu a to se mi krutě vymstilo.V neděli večer jsem ulehla ke spánku před desátou hodinou, ale tělo ,naučené chodit spát kolem druhé i třetí hodiny , si prostě postavilo hlavu a já strávila noc jen ležením a čekáním na zazvonění budíku. V práci jsem to kupodivu přežila a abych dohnala spánkový deficit, šla jsem spát kolem půl sedmé. V devět hodin jsem se probudila a situace se opakovala. V úterý už jsem si říkala, že na to musím jít jinak a zalehla jsem před půl desátou. Když jsem se probudila bylo přesně za pět minut dvanáct. Ve středu už mi opravdu nebylo dobře a tak jsem po práci vyrazila k lékaři s odhodláním,nechat si napsat kromě jiného i nějaké prášky na spaní. Plná čekárna mě odradila od čekání na doktora a tak jsem si jen u sestřičky nechala změřit tlak,napsat léky a když mi přinesla do čekárny recept, otočila jsem se na podpatku a alou do lékárny , kde jsem si koupila jakési bylinkové tablety a jela domů. Tělo už notně vyčerpané si dalo říct a spala jsem od devíti do půl třetí. Ani nevím, jak jsem se dožila pátku. Myslela jsem si, že o víkendu ze mě spadne napětí z nevyspání a já budu spát spokojeně a konečně se trochu vyspím. Ale bohužel.
Abych přišla trochu na jiné myšlenky , vyrazili jsme dnes do lesa na dvě kešky . Nejeli jsme daleko, jen asi pět kilometrůod nás. Byla docela zima a tak to stačilo. První zastavení vedlo k osadě, která je ukryta uprostřed lesa, vede k ní jen lesní cesta a jmenuje se Zbraněves.Dříve se jmenovala Zbraňovec a já jako dítě jsem tohle pojmenování slýchala, jen jsem nevěděla,kde to místo je. Jsou to jen čtyři chalupy stojící vedle sebe a nejsou trvale obydlené. Už jsem tudy šla několikrát, ale pokaždé mám takový divný pocit.Tohle jsou dvě fotky z dnešního odpoledne.


Díky dalšímu místu jsme se trochu prošli po lese než jsme ho našli jen podle vytištěné mapky .Je to místo, kde v roce 1883 zastřelil pytlák mysliveckého mládence. Dodnes tam stojí tento pomníček.

Poslední fotky budou trochu morbidní. Je to místo blízko posedu, určené nejspíš k nalákání divočáků.Je to jen pro silnější nátury !Tohle všechno jsme tam mohli vidět.



Jo a ještě jeden zážitek.Všude cestou jsme viděli místa dost rozrytá od divočáků, takže jsem byla docela ráda, když už jsme konečně seděli v autě a jeli domů
.
.PF 2012
31. prosince 2011 v 14:45 | Pro pohodu
Přeji Vám všem štěstí, zdraví, lásku, klid a pohodu v roce 2012.

Před koncem roku
30. prosince 2011 v 2:17 | Pro pohodu
|
Fotostřípky
Čas letí přímo šíleným tempem, jako by se hnal do cíle, kterým bude zítřejší půlnoc.Vánoce zůstávají každým dnem o krok vzadu a já se konečně dostávám k tomu abych Vám ukázala pár obrázků od nás, z našich Vánoc.
Stromeček máme každoročně uprostřed kuchyně, protože je v ní nejmenší teplo a nejvíc místa.I tak jsme ale po dobu dvou týdnu trochu omezeni v pohybu.

Dárky si ale nadělujeme v obýváčku pod větvičky z naší borovice (po novém roce už bude pokácena), protože je tady větší pohodlí a teplíčko od kamen.

Kočka pomáhala dárky nejen balit, ale i rozbalovat.Je to divočák!

A teď Vám ukážu můj opravdu nejzajímavější a nejoriginálnější dárek, který jsem dostala.Tedy dostali jsme ho s přítelem dohromady, protože činnost,ke které je určen, provozujeme převážně spolu.Vůbec jsem to nečekala a o to větší byla moje radost.


Už jsem se několikrát na blogu zmínila o geocachingu.O hledání tak zvaných ,,pokladů".Jsou to různě veliké schránky ukryté v přírodě nebo v blízkosti zajímavých míst.Schránky obsahují tzv. logbook, do kterého zapíšete nález pod svojí přezdívkou a poté se zalogujete na internetu.Ve větších schránkách jsou různé předměty na výměnu, většinou pro děti nějaké hračky z Kinder vajíček a podobně.A taky v nich můžete najít tato dřevěná kolečka.
(
- CWG je osobní identifikační předmět geocachera vhodný pro výměnu v keších a ke sbírání
- CWG je dřevené kolečko o průměru 35mm s laserem gravírovaným obrázkem
- na rubu CWG je logo Groungspeak, jehož použití je pro tento účel schváleno
- na přední straně CWG je libovolný obrázek podle přání majitele)
Občas se mi povedlo také nějaké najít a teď už mám konečně i svoje na výměnu.
A k doplnění výbavy jsem dostala ještě tento dárek
.
.
No a víte co jsme dělali po rozdělení všech dárečků?
Hrali jsme hru Člověče napij se, kterou dostal syn.

...za asistence psů..

Tohle jednou špatně skončí
30. prosince 2011 v 0:31 | Pro pohodu
|
Fotostřípky
Myslím, že následující snímky z dnešního večera nepotřebují komentář.








Krásné Vánoce všem
23. prosince 2011 v 10:16 | Pro pohodu
|
Různě
Všechny Vás moc zdravím v tento poslední předvánoční den.Tuším, že už všichni máte vše nachystáno na zítřejší štědrý večer a dnes si už jen užívate klid a pohodu.A zasloužíte si za to pochvalu.Ne tak já.Jsem doma sice už týden, ale vrátily se mi nebo spíš zhoršily problémy se žaludkem a tak mi nic nejde tak jak jsem si představovala.Ale máme napečeno, společně s dcerou jsme daly dohromady 17 druhů, mám snad nakoupeny všechny potřebné potraviny ,mám zabaleny všechny dárky .Ale dneska musím ještě pořádně uklidit.Dcera slíbila, že upeče vánočky ,ale ještě spokojeně spí, tak snad to stihne.Já jdu na ten úklid.
Mějte se všichni zítra nádherně svátečně a hezky si to ve svých rodinách užijte!


Naše cukroví

Moje chabá výzdoba

Recept na vánoční cukroví
8. prosince 2011 v 15:43 | Pro pohodu
|
Různě
Pusť troubu. Ukliď z linky umatlané skleničky , lego a papírky od bonbónů. Připrav mísu a suroviny .Vylouskej ořechy , odměř mouku a cukr. Vyndej z mouky puzzle. Odežeň děti a umyj z nich mouku. Vezmi vejce. Podej manželovi pivo. Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce. Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy .Zvedni telefon. Odežeň děti, zameť střepy z mísy ,vytři podlahu. Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto. Najdi rum. Odejmi rum manželovi. Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta. Plech vytři tukem. Podej manželovi tlačenku. Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky . Podej manželovi noviny . Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta. Zavolej veterináři. Vezmi si prášek . Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku sporák, zdi, děti a kočku. Vypni troubu, dopij rum a jdi do cukrárny pro cukroví.


Něco pro zasmání v tom předvánočním chystání.
Nějak mi to nedochází
4. prosince 2011 v 18:19 | Pro pohodu
|
Různě
Už několik dní si prohlížím Vaše blogy ,které se pyšní krásnou adventní výzdobou, zjišťuji ,že už máte všechny pěkně nazdobené příbytky a všechny pilně pečete vánoční cukroví. Já se zatím dokopala jen k tomu abych trochu pozměnila kabátek blogu. Ale stejně pořád nemůžu přijít na to, jak to udělat abych měla pod komentáři také ty smajlíky jako máte vy ostatní
.Neporadíte mi někdo?
.Neporadíte mi někdo?A čím to je , že u mě zatím nepropukla ta správná vánoční atmosféra ? Nedavno jsem psala ,že jsme vymalovali ložnici a že čekám na nábytek .Koupila jsem ho na Aukru od polského prodejce Týden po skončení aukce pán přivezl dva kusy ze čtyř s tím ,že další dva nemají na skladě v požadované barvě.To by zase tolik nevadilo ,protože nábytek je demontovaný a tak ho přítel montoval po chvilkách po večerech po příchodu z práce.Zklamání nastalo tuto středu kdy chtěl konečně přidělat prosklená dvířka ke druhé skříňce. Po rozbalení obou si všiml , že obě skla jsou prasklá .Při přebírání od řidiče ho vůbec nenapadlo to rozbalit a zkontrolovat ,protože pán to vezl u sebe v autě a spolu to opatrně vyložili.Okamžitě jsem napsala email a s fotkama to poslala prodejci s žádostí o výměnu. A nic. Opakovala jsem to ještě v pátek , ale žádné reakce jsem se nedočkala . Je mi z toho smutno, protože jsem se těšila jak si to do Vánoc zabydlím a zatím jen starosti .
Další věc ,která mi na náladě nepřidává , se odehrála v práci . Už od pondělí se šuškalo o propouštění a v úterý to opravdu přišlo .Odešly tři kolegyně z protisměny ,kterým končila smlouva na rok i když je tři týdny předtím ujišťovali ,že se nemusí bát.Pak půjdou další , kteří nastoupili v lednu a co horšího,výpověď dostalo i pár lidí se smlouvou na dobu neurčitou.A prý je to jen první vlna .
Takže se mi nedivte , že nějaké Vánoce jsou mi celkem volné . Ještě že to dceru baví a aspoň do toho cukroví se pustila sama.Včera zase pekla dort na objednání , tak Vám ho na konci ukážu.Dnes jsme ji byli pro ledničku ,aby měla svou vlastní ,protože my máme docela malou a když tam dá dort tak už se tam těžko vejde nějaký kastrůlek s jídlem nebo větší nákup.Sehnala jsem ji taky na Aukru tak snad to nebude další starost a nějakou dobu bude ještě sloužit. Paní co ji prodávala byla z Liberce ,byli jsme pro ni v Pardubicích (v bytě po jejích rodičích) a nakonec jsme se dozvěděli , že paní s bývalým manželem měli u nás ve vesnici chatu se zahradou -přes tři baráky od nás. Jak je svět malý!
Taky jsem někde psala ,že moje letošní výzdoba bude jedna velká improvizace ,tak tady máte důkaz v podobě věnce na venkovních dveřích a keramického adventního věnečku.



Přeji Vám pěkný bezstarostný druhý adventní týden.


Vzpomínky
25. listopadu 2011 v 11:01 | Pro pohodu
|
Různě
Občas se u někoho na blogu objeví článek se starými fotografiemi a vzpomínkami na předky .I já mám pár vzpomínek z dětství, kdy jsme s maminkou jezdili vlakem na Vysočinu k jejím rodičům.Nejezdili jsme často a protože babička zemřela když mi bylo necelých sedm let a děda když mi bylo třináct,není těch vzpomínek tolik a jsou to jen takové útržky .
Ale chaloupku ve které bydleli a její okolí mám v živé paměti dodnes. Přesně si vybavuju kde stál jaký nábytek a podobně.
Vcházelo se do ní přímo z cesty po asi třech kamenných schodech. Nalevo od nich bylo hnojiště,jak už to tak na vesnicích bývalo.Vstoupili jsme do síně kde nalevo byly dveře do chléva a napravo do světnice.Naproti vchodu byly schody na půdu a pod nimi dveře do sklípku. Už si nepamatuju jestli ve chlévě stála kráva nebo koza, ale pamatuju si jak jsme seděli na těch kamenných schodech a z plechového hrnku pili čerstvě nadojené mléko.
Když se vešlo do světnice byly po obou stranách dveří ve zdi malé výklenky zakryté záclonkami. Nevím už co bylo v tom nalevo, ale v pravém stávala láhev se sirupem, který jsme pili s vodou, která se nosila v plechovém kbelíku od obecní studny .Ta nebyla naštěstí daleko,asi tak padesát metrů.Když o tom teď tak přemýšlím,umíte si to představit co to bylo za dřinu? Nanosit vodu nejen na vaření, ale i na praní,na mytí,pro dobytek.A mimochodem, nebyla tam žádná koupelna.Vše se odehrávalo ve světnici.Nalevo ode dveří stála kamna.Taková ta velká, ve kterých se v létě v zimě topilo dřevem a na kterých se vařilo.V otevřené troubě se občas vyhřívala kočka.U kamen stála židle s plechovým umyvadlem, které sloužilo k mytí.U zdi stál starý dřevěný kredenc s nádobím, které se používalo.Vedle kredence byly dva schůdky do další,přistavěné místnosti.Tam jsme spali,když jsme přijeli víc než na jeden den.Nevím jestli to bylo jednou nebo vícekrát,ale asi jen do té doby než babička odešla.
Vrátíme se zpět do světnice. Za schůdky na konci místnosti stál takový už ten novější příborník s kulatým rohem,nahoře prosklený.Za sklem byly vystaveny hrníčky s motivem z Prodané nevěsty .Ty se mi vždycky moc líbily .A vedle nich ,v takovém pozlátkovém rámečku fotky mých bratranců.Ti tam jezdili častěji,protože bydleli ve vesnici pár kilometrů vzdálené, do které se dalo dojet přes les.V čele světnice byla dvě malá okna na náves a pod nimi malinkatá zahrádka, ve které rostl angrešt a možná nějaké kytičky .Pod oknem ve světnici stála podél zdi lavice a veliký stůl se židlemi.Na zdi mezi okny visely svaté obrázky .Takové velké,ale už si nepamatuju co na nich bylo.A taky hodiny ,pendlovky ,se závažím ve tvaru šišek.
Napravo od vstupních dveří stála podél zdi jedna postel , za ní bylo napříč kanape a pod oknem do cesty lavice. A v posledním rohu další postel.
Za chaloupkou byla oplocená zahrada.Tam jsme si hodně hráli.Střecha z druhé strany dosahovala skoro k zemi .Byla lepenková a nás lákalo po ni lézt.Většinou jsme za to dostali vynadáno.
Tak to jsou mé vzpomínky na místo,které mi utkvělo v paměti.Ráda bych se tam ještě někdy podívala a zavzpomínala přímo na místě.Měla jsem to v plánu letos ,ale nějak nám to ten den nevyšlo časově.Chaloupku koupil někdo z Pardubic a předělal si ji podle svého.Jednou mě napadlo zadat si tuhle vesničku do vyhledávače a světe div se.Víte co se mi objevilo? Přesně to místo ,které jsem vám teď popsala.Takže jsem si dovolila obrázek stáhnout a tady ho máte.

Tam jak je otevřené okno býval kdysi vchod a kde jsou teď dveře bývaly dveře z chlíva a hnojiště.A v místě odkud je to foceno bývala obecní studna.